Úprava povrchů nanovrstvou

Nanotechnologie

Nanotechnologie zahrnují všechny produkty mající rozměrové vlastnosti jednotek až stovek nanometrů (nm), což je miliontina milimetru.

V případě ošetření různých struktur povrchu působí nanoroztok tak, že povrch dokonale okopíruje včetně všech nerovností až do mikroskopických pórů, a vytvoří na něm pevně přilnutou zkrystalizovanou vrstvu, která má jiné vlastnosti než původní povrch. Nanovrstva tento povrch zároveň vytvrdí (především nasákavé povrchy – pískovec, beton, omítky, dřevo, …).
Nanovrstva mění povrchové vlastnostmi změnou povrchového napětí.

Hydrofobie a ultrahydrofobie

Pojem hydrofobie pochází ze starého Řecka a v původním významu znamená „strach z vody“. Zatímco o hydrofobii mezi dvěmi látkami (např. oleje, tuky) hovoříme z hlediska jejich fyzikálních vlastností na molekulární úrovni, u ultrahydofobie (či superhydrofobie) se jedná především o vztah povrchového napětí látky a pevného podkladu.

Na účinnost hydrofobie má podstatný vliv struktura povrchu. Velmi zjednodušeně řečeno, zvětšuje se s hustotou a délkou výstupků z povrchu v rozměru jednotek až desítek nanometrů. Přes tyto výstupky kapka „nedosáhne“ na povrch materiálu, přilnavost mezi kapkou a povrchem je minimální a kapka tak lehce z povrchu sklouzne - a zároveň na sebe nabalí veškeré nečistoty. Ošetřené povrchy tak zůstávají suché a čisté.