Studenoteplotní plazma

Plazma je nejrozšířenější formou hmoty ve vesmíru. Bývá také často, avšak ne zcela správně označováno jako čtvrté skupenství. Plazmatem se za určitých předpokladů označuje částečně nebo plně ionizovaný plyn (směs atomových jader a elektronů uvolněných z atomového obalu), případně jistého množství neutrálních atomů a dalších částic. Ionizaci atomu si lze představit jako překonání přitažlivé elektrické síly mezi kladně nabitým atomovým jádrem a záporně nabitým elektronem tím, že se atomu dodá dostatečné množství energie. Silným ohřevem ostatních skupenství tak nakonec vzniká plazma. Plazma tvoří více než 99% známého vesmíru, v pozemských podmínkách je však díky příliš nízkým teplotám, a tedy nízkým energiím, zastoupeno jen řídce. Můžeme jej spatřit jako polární záři nebo blesk.

Studenou plazmu lze využít pro různé účely, kd se jedná o vyvolání vysoké adheze povrchu (přilnavosti).

Podstatným zvýšením přilnavosti následných vrstev se dosahuje úspor snížením objemu nanášených vrstev, či jejich výměnou za levnější varianty (např. výměna organických barev za vodní bázi, úspora lepidel, separačních prostředků, apod.)